"Moravský Krumlov (Znojemsko) - Slovanskou epopej Alfonse Muchy vidělo na zámku v Moravském Krumlově za první víkend více než 1500 lidí. Lístky přes internet byly téměř vyprodané a zájem byl i na místě, návštěvníci někdy museli počkat, ale nakonec se na každého dostalo. Turisté mohou po stopách malíře putovat také do jeho rodných Ivančic, kde prostřednictvím mobilní aplikace poznají jeho dvě životní lásky. ČTK to řekli Jakub Růžička, který výstavu mediálně zastupuje, a Pavla Pelánová z Centrály cestovního ruchu-Jižní Morava."
Pražské zastupitelstvo v poměru 36:20 odhlasovalo dočasné umístění Slovanské epopeje na zámku v Moravském Krumlově. A řekněme si také, kdo v dlouhé a náročné diskusi podpořil přesun Epopeje do Krumlova a kdo si zaslouží naše uznání: Už tradičně to byl primátor Prahy za Piráty Zdeněk Hřib (po dlouhých letech konečně opravdová osobnost ve funkci primátora Prahy), dále pak Hana Třeštíková (za Prahu Sobě) a Jiří Pospíšil (za TOP 09). A kdo se v diskusi vyslovil PROTI přesunu do Krumlova: Byl to Jan Wolf (KDU-ČSL) a Alexandra Udženia (za ODS). Zvítězil tedy názor, že Slovanská epopej by měla být přístupná veřejnosti A NE ZA KAŽDOU CENU ZŮSTAT V PRAZE A LEŽET NĚKDE V DEPOZITÁŘI. Hlasování potvrdilo, že v pražském zastupitelstvu získali převahu zastupitelé s kulturním cítěním a objektivním uvažováním, kteří si uvědomují, že kulturní veřejnost je i mimo Prahu a že i tato mimopražská veřejnost má právo na přístup ke špičkovým kulturním hodnotám. A tito Pražané si opravdu zaslouží naše sympatie.
(J. A. Havlín 22.10.2019)
V PROSTORÁCH PRAŽSKÉHO MAGISTRÁTU NASTALA PO VOLEBNÍM PRŮVANU NOVÁ ATMOSFÉRA. VYVANULO "OVZDUŠÍ" VLÁDY ANO I DALŠÍCH PŘEDCHOZÍCH VLÁD PRAHY A ZAČALO SE JEDNAT ROZUMNĚ A V ZÁJMU VEŘEJNOSTI NEJEN PRAŽSKÉ. RADA PRAHY ROZHODLA UMOŽNIT VYSTAVENÍ SLOVANSKÉ EPOPEJE V BLÍZKOSTI RODIŠTĚ ALFONSE MUCHY DO DOBY, NEŽ V HLAVNÍM MĚSTĚ BUDOU VYBUDOVÁNY DŮSTOJNÉ PROSTORY PRO TENTO GRANDIOZNÍ CYKLUS OBRAZŮ.
TÍMTO BY MĚLO BÝT ODČINĚNO OSTUDNÉ ROZHODNUTÍ PRAHY Z ROKU 2010, KDY BYLA SLOVANSKÁ EPOPEJ ZA VELMI NAPJATÝCH A VYHROCENÝCH OKOLNOSTÍ Z MORAVSKÉHO KRUMLOVA ODVEZENA TĚSNĚ PŘED KOMUNÁLNÍMI VOLBAMI, A TAK VZNIKL DOJEM, ŽE MĚLA BÝT NÁSTROJEM K OPĚTNÉMU ZVOLENÍ TEHDEJŠÍHO VEDENÍ PRAHY.
DEFINITIVNÍ ROZHODNUTÍ NYNÍ LEŽÍ NA PRAŽSKÉM ZASTUPITELSTVU. VĚŘME, ŽE I ONO SE JIŽ "OBRODILO" A ZÁMĚR RADY SCHVÁLÍ.
(J, A, Havlín 14.10.2019)
KAUZA SLOVANSKÁ EPOPEJ
JIŘÍ A. HAVLÍN
Blíží se rok s osmičkou na konci a nejeden občan České republiky si uvědomuje, že rok takto zakončený byl pro český (ale i slovenský) národ nejednou osudový. Jen jedenkrát to byla událost radostná. To bylo roku 1918, kdy vznikla Československá republika. Na další osmičky na konci letopočtu však už nevzpomínáme rádi.
Prvním z těch málo příjemných byl rok 1938. A s tímto rokem a s roky následujícími se mi v mysli vybaví vždy jména dvou úžasných lidí, kteří dokázali svými činy, že si zaslouží vedle označení umělec také označení ČLOVĚK a označení MUŽ.
Jsou to jména dvou umělců, spisovatelů, kteří nezůstali pouze u vlasteneckých slov a proklamací, ale byli odhodláni také po boku ostatních vojáků bojovat za svobodu svých národů a obětovat třeba i svůj život. A bohužel, svůj život také obětovali.
Spisovatelé Karel Čapek a Antoine de Saint-Exupéry. Oba milovali život a lásku k němu dokázali předávat ve svých mistrovských literárních dílech i svým čtenářům.
Karel Čapek předvídal nebezpečí, které hrozí mladé Československé republice i celému světu. Proto píše prózy "Válka s mloky" a "První parta" a dramata "Bílá nemoc" a "Matka". A když už bylo zřejmé, že se naše republika bude musit bránit válečné agresi ze strany hitlerovského Německa, přihlásil se do kurzu pro řidiče. Je odhodlán zúčastnit boje proti agresorovi po boku ostatních vojáků alespoň jako vojenský řidič přesto, že celý život zápolí s těžkou chorobou páteře.
A když po Mnichově už politici i mnozí umělci hledají cesty, jak se vyhnout hrozícímu nebezpečí, Karel Čapek svůj boj nevzdává. Navzdory tomu, že se dozví, že je na seznamech gestapa na předním místě, navzdory tomu, že mu chodí písemné a telefonické vyhrůžky a urážky a že je napadán jeho dům.
Uštván záplavou těchto podlostí podléhá původně banální nemoci a umírá o Vánocích 1938.
Antoine de Saint-Exupéry. Kdo by neznal jeho "Malého prince", kdo by neznal jeho prózy zachycující životní příběhy prvních generací letců - průkopníků na dálkových a nočních linkách. Ale Exupéry není z těch spisovatelů, kteří o létání a letcích jen píší. On sám je jedním z nich.
Po začátku druhé světové války je rozhodnut (podobně jako Karel Čapek) postavit se po bok bojujících kamarádů. Ačkoliv ho lékaři prohlašují za neschopného válečných letů, docílí s pomocí svého literárního věhlasu nástupu k vojenskému letectvu a "podle svědků z jeho jednotky (Groupe de reconnaissance II/33) byl jeden z nejodvážnějších, bojoval s velkým nasazením a bez ohledu na riziko". Mohli bychom tedy říci, že využil protekce ne k tomu, aby se nenápadně ztratil a zalezl do bezpečí, jak to udělala většina jiných vlivných a známých osobností včetně politiků a umělců. Naopak, využil jí, aby mohl na frontě po boku ostatních vojáků plnit svoji povinnost při obraně a osvobozování své země.
Bohužel, také Exupéry umírá. V červenci 1944, tedy necelý rok před koncem války, se nevrátil z letu nad Francii.
Karel Čapek a Antoine de Saint-Exupéry se tak pro mne stali symboly umělců, skutečných MUŽŮ - HRDINŮ. Oba tito spisovatelé vedle svých vrcholných uměleckých děl napsali svým hrdinstvím, svojí odvahou, svým odhodláním splnit povinnost občana své země, i vrcholné dílo svých životů. Stali se pro mne symboly umělců, u nichž JEJICH LIDSKÁ VELIKOST NENÍ MENŠÍ NEŽ JEJICH VELIKOST UMĚLECKÁ. A to je i ve světě umění výjimečné.
Jiří A. Havlín (27. 10. 2017)
Bohužel, také Exupéry umírá. V červenci 1944, tedy necelý rok před koncem války, se nevrátil z letu nad Francii.
Karel Čapek a Antoine de Saint-Exupéry se tak pro mne stali symboly umělců, skutečných MUŽŮ - HRDINŮ. Oba tito spisovatelé vedle svých vrcholných uměleckých děl napsali svým hrdinstvím, svojí odvahou, svým odhodláním splnit povinnost občana své země, i vrcholné dílo svých životů. Stali se pro mne symboly umělců, u nichž JEJICH LIDSKÁ VELIKOST NENÍ MENŠÍ NEŽ JEJICH VELIKOST UMĚLECKÁ. A to je i ve světě umění výjimečné.
Jiří A. Havlín (27. 10. 2017)
Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam eaque ipsa quae ab illo inventore veritatis et quasi.
Ea commodi consequatur quis autem vel eum iure reprehenderit qui in ea voluptate velit esse quam nihil molestiae consequatur vel illum qui dolorem eum fugiat quo voluptas nulla.
Obrázky skvěle doplní obsah článku a vzbudí ve čtenářích zájem ho otevřít. První obrázek se zároveň zobrazí i v náhledu. Zajímavý úvodní obrázek vám tak pomůže zvýšit atraktivitu vašeho článku.
Úvodní odstavec čtenářům sděluje hlavní téma článku. Pokud jej zobrazíte i v přehledu všech článků, pomůžete čtenářům s rozhodováním, který příspěvek je pro ně zajímavý. Nezapomeňte úvodní odstavec odlišit od zbytku textu. V následujících řádcích najdete další tipy, jak články upravovat.