O TVORBĚ

VÝTVARNÁ TVORBA

U obrazů Jiřího A. Havlína naprosto převažuje technika malby olejovými barvami, pro kterou volí nejčastěji jako podklad plátno. Na některých obrazech používá spíše řídkých barev, převažují však obrazy s nánosem hustých, někdy až pastózních barev.

Obrazy městských i vesnických ulic, zákoutí s osamocenými stavbami, přírodní scenérie, pohledy na historické stavby zapojené do aktuální krajiny, to jsou častá témata obrazů magistra Jiřího A. Havlína. A z většiny z nich cítíme radost z barvy a srdečný vztah autora k zobrazovanému pohledu.

Obrazy nás většinou už na první pohled zaujmou výraznou barevností. To svědčí o tom, že temperament autora rezonuje s výtvarnými směry, které jsou výraznou barevností charakteristické. Napadne nás zejména expresionismus, fauvismus a částečně i impresionismus. Ale ani k jednomu z nich nemůžeme obrazy Jiřího A. Havlína přiřadit. Autor jde svojí vlastní tvůrčí cestou.

Po stránce lineární, tvarové, jeho obrazy vycházejí ze skutečnosti a většinou ji respektují.

Základní výtvarné elementy - světelný, lineární a barevný - se projevují v jeho obrazech různě. Už jsme se zmínili o tom, že barevný dominuje. Na některých obrazech však zřetelně cítíme, že autorovi velmi záleželo na tom vyzdvihnout element světelný a na jiných je zřejmý zájem zdůraznit prvky lineární.

Barevnost s převládajícími odstíny červené, žluté a modré je charakteristická u větší části obrazů, v některých případech nás ale překvapí barevnost až zásadně odlišná, s převládajícími odstíny studených barev - například zelené nebo fialové.

Tématika jeho obrazů je ve většině stejná. Jde o zobrazení krajiny. A uvědomíme-li si, že to byly právě obrazy krajin, které ho už jako chlapce zaujaly natolik, že se začal výtvarnou činností sám aktivně zabývat, můžeme říci, že jeho zájem o tento žánr je pro něho opravdu záležitostí srdeční. Tehdy začal s kresbou uhlem, ale zanedlouho už se začal zajímat i o barvu. A barva se stala pro jeho tvorbu zásadní, jednoznačně převládající a charakteristická.